GLOSA: Tak přece jen důkaz, že český fotbal má na evropské burze co nabídnout

Sice až pár hodin před koncem transferového období, které se v drtivé většině evropských zemí uzavře o dnešní půlnoci, ale nakonec přece jen český fotbal ukázal, že na evropské fotbalové burze má co nabídnout. Nejdřív odchod Tomáše Součka do prestižní anglické Premier League, vzápětí transfer Michaela Krmenčíka do Brugg, které jsou lídrem velice zajímavé, a hlavně v ostatních západoevropských zemích pozorně sledované belgické ligy produkující desítky a desítky hráčů etablujících se následně na Ostrovech, stejně jako ve Španělsku, Itálii či Francii potvrzuje, že i tuzemská soutěž je pořád schopna vychovat fotbalisty, o které bude zájem.

Povzbudivé zjištění. A také motivující a inspirující. Pro hráče i kluby.

Zvlášť, když v prvních lednových týdnech nesloužily uzavřené transfery českému fotbalu zrovna jako zářná vizitka.

Slávistický Milan Škoda deroucí se do Klubu ligových kanonýrů a stále figurující v širším reprezentačním kádru zakotvil v Rizesporu, momentálně jedenáctém týmu turecké ligy, jeho klubový parťák Josef Hušbauer se upsal Drážďanům, které jsou u samého dna druhé bundesligy, perspektivní jablonecký stoper Tomáš Břečka zamířil rovněž do Turecka, pro změnu do Kasimpasy, která je na sestupové šestnácté příčce. A plzeňský Roman Procházka do Górniku Zabrze, v tabulce polské ligy dvanáctého klubu.

A dalo by se pokračovat teplickým Jakubem Horou hostujícím v lotyšské Rize, olomouckým Jakubem Plškem, který už je hráčem maďarského FC Puskás...

Samozřejmě že některé z těchto transferů byly specifické a je potřeba je tak vnímat. Škodu a Hušbauera uvolnila Slavia do ciziny gratis za jejich zásluhy a klubovou věrnost projevenou v případě Škody i v dobách pro Eden nejprekérnějších.

Procházka se stal obětí změn v plzeňské fotbalové filosofii, kterou má naplnit nový trenér Guĺa, Plšek po cizině tolik toužil, až na Hané souhlasili.

V případě Břečky se pak jablonecký boss Miroslav Pelta jen chopil nabízející se příležitosti. Proč neprodat hráče koupeného za plus mínus 400 tisíc za šestinásobek a nevylepšit klubový rozpočet, když se možnost nabízela?!

Zmiňované transfery samozřejmě českému fotbalu na evropské burze neposloužily jako přílišná reklama trhu nabízejícího zajímavé hráče. Až poslední přestupy jeho renomé vylepšily. Návratem mladoboleslavského snajpra Nikolaje Komličenka na rodnou Rus, uzavřenou ságou nesoucí Součkovo jméno či akcí kulový blesk Krmenčík.

Michale Krmenčík si po přestupu a podpisu smlouvy na 3,5 roku zapózoval s dresem Brugg.

A k tomu finanční částky... 100 milionů korun za jarní hostování Součka ve West Hamu, nějakých 160 až 170 milionů korun, které zinkasuje Plzeň za angažmá Krmenčíka v Bruggách, či 87 milionů, které utržila Mladá Boleslav za Komličenka, to jsou sumy představující víc než zajímavý benefit pro klubové rozpočty.

Pro Západočechy docela určitě, protože jinak by se nepouštěli do rizika a nedali souhlas k odchodu útočníka, na němž jejich ofenziva stála a který dokázal střílet góly v zápasech, kdy to Viktoria nejvíc potřebovala. Zvlášť, když na rozdíl od uvážlivých transferů v sezonách předchozích jištěných s předstihem příchodem adekvátní náhrady za uvolňovaného hráče, tentokrát zabijáka a fotbalového rabijáka Krmenčíkovy sorty v kádru nemají.

Ze zahraničí ho těžko přivedou, neboť i tam se přestupové okno za pár hodin zavře. Nemluvě navíc o tom, že by podobný tah neodpovídal Šádkově a Paclíkově transferové politice a směřování klubu.

V tuzemsku však mají až do 22. února ještě možnost hledat. A třeba už dokonce našli. Možná jabloneckého Doležala. Před časem ho obletovala a na hostování lákala Slavia, ale kde je řečeno, že Pelta nekývne Plzni, když přijde s nabídkou přestupu podloženou odpovídající částkou ze sumy utržené za Krmenčíka?!

Vždyť ve fotbale je všechno na prodej, což není samozřejmě jen Peltovo krédo.

Zvlášť, když si ten český transfery Součka, Krmenčíka či Komličenka nejenže pozvedl kredit na evropské přestupové burze, ale doputují do něho i zajímavé peníze.

Zdeněk Pavlis pracuje přes čtyřicet let jako sportovní novinář a publicista. Působil v redakcích Zemědělských a poté Zemských novin, Lidových novin, Svobodného slova a nyní publikuje na nejnavštěvovanějším českém sportovním internetovém portálu www.sport.cz, a to od roku 2008. Celé desetiletí spolupracoval se slovenským fotbalovým týdeníkem Tip. Od roku 2001 je předsedou Klubu sportovních novinářů ČR. Napsal více než dvacet knih. Například: 50x Fotbalista roku, Čaroděj, Djoker Novak Djokovič, Josef Bican – Pepi, Klub ligových kanonýrů, Králové fotbalu, Petr Čech: Mr. Perfect, Zlatý míč, Gianluigi Buffon: superman Gigi, Železná Sparta, Od Bicana k Lafatovi. Je držitelem Ceny Egona Erwina Kische udělované českým a slovenským spisovatelům za literaturu faktu.