Filmy, hudba i televize se změnily k nepoznání za pouhých deset let

1. Nadvláda seriálů

Hra o trůny, Dům z karet, Perníkový táta, Šílenci z Manhattanu, Teorie velkého třesku… to jsou asi nejvýraznější televizní seriály uplynulé dekády. Díky nim a mnoha dalším se o současnosti hovoří jako o dalším zlatém věku televize. Pro domácí obrazovky začali psát a natáčet nejtalentovanější tvůrci Hollywoodu, mnohdy i proto, že jim televizní prostředí povolilo mnohem větší svobodu.

Diváci pak v dlouhých seriálech našli ideální prostředek útěku z mnohdy krušné reality panující po hospodářské krizi z let 2008 a 2009. S psychologicky přesnými charaktery se mohli identifikovat, vlastně s nimi navázat přátelství, těšili se na každotýdenní setkání s nimi.

Také v českém prostředí seriály prožívají skvělé období a tvoří je mnohdy osobnosti tradičně spjaté s filmovým plátnem. Vedle populárních děl, jako jsou Ulice či Ordinace v růžové zahradě, vznikají i pozoruhodnější díla pro užší okruh diváků, která zaznamenávají úspěch i v zahraničí.

Zvlášť velkého ohlasu se dočkala původní tvorba tuzemské HBO (Hořící keř, Pustina, Bez vědomí), ale zdařilá díla přichystala i veřejnoprávní televize (Případy prvního oddělení) i komerční stanice (především velmi moderně napsaná Mord-parta).

2. Za zábavu se (ne)platí

Možná největší změna, kterou zábavní průmysl v posledním desetiletí prošel, nebyla umělecká, ale spíše technická. Zábavní branže se totiž konečně dokázala sžít s internetem. Po desetiletích, kdy se všichni soustředili na boj s piráty a na vleklé soudní spory, si chytří manažeři uvědomili, že bude lepší pokusit se využít internet pozitivně. A výsledek se dostavil: díky službám jako Spotify či Netflix si lidé dříve odkázaní na nabídku pirátských stránek mohou dopřávat hudbu či filmy a seriály zcela legálně.

Funguje to jednoduše: přihlásíte se, zaplatíte poměrně nízký poplatek (nejčastěji mezi 150 a 250 korunami měsíčně) a dostane se vám obří galerie hudby či filmů, které si můžete pouštět nebo stahovat libovolně často z internetu.

Výhodou kromě legálnosti je také to, že se k daným produktům dostanete z celého světa a ve stejnou dobu jako posluchači z USA nebo Číny. Dříve jste na to většinou museli několik týdnů čekat, než se vytoužené CD dostalo na pulty českých obchodů.

V roce 2020 se navíc nabídka služeb, které se budou ucházet o diváky, značně rozšíří (přijde HBO Max, Disney Plus), bude tedy zajímavé sledovat, jak se budou nabídky i ceny měnit.

3. Hrdina, kam se podíváš

Ještě někdy kolem roku 2005 byl pojem superhrdina v češtině takřka nepoužívaný. Postavy v podivných kostýmech zajímaly omezené množství čtenářů komiksů, filmy o Supermanovi reprízovaly televize v nepříliš lichotivých odpoledních hodinách.

Pak se ale stalo pár zásadních věcí. Do kin vstoupil fenomén Avengers (především díky snímku Iron Man), premiéru měl batmanovský Temný rytíř a studio Walt Disney koupilo komiksové vydavatelství Marvel, které právě Avengery vydává. A nastala asi největší jízda, již Hollywood kdy viděl.

Komiksové filmy se staly fenoménem, který vydělával miliardy dolarů ročně. Jednotlivá studia přicházela s dalšími dobrodružstvími lidí s nadpřirozenou silou a superschopnostmi. A co víc, s kvantitou opravdu přišla kvalita filmy začaly mít psychologickou hloubku a najednou se začaly osudy polobohů dotýkat těch nejobyčejnějších životů.

Prozatímní vrchol zaznamenal komiksový žánr loni, když se snímek Avengers: Endgame stal nejvýnosnějším filmem všech dob.

4. Návrat knih

Uplynulé desetiletí přineslo také jedno potěšující zjištění: ačkoli lidé takřka nemají volný čas a většinu jej stráví před televizními obrazovkami, nezapadl ani další tradiční společník samoty kniha. Naopak lidé se k ní vracejí častěji než dříve, ostatně jedna z největších firem světa Amazon začínala jako obchod s knihami.

Napomohl tomu i fenomén elektronických knih, které každý může číst klidně i v mobilním telefonu cestou do práce, a také audioknihy, jež si může pustit kdykoli při procházce či v zaměstnání.

Kvůli rostoucí poptávce po výrazných příbězích ze strany filmových a televizních studií se pak právě spisovatelé stávají významnými postavami showbyznysu se značným vlivem.

Co začala J. K. Rowlingová kolem roku 2000, dotáhl autor předlohy seriálu Hra o trůny George R. R. Martin. A to přesto, že to skoro vypadá, že kvůli úspěchu nikdy svou kultovní ságu nedokončí (doposud vyšlo pět ze sedmi plánovaných knih).

5. Všechno hodnotím a má to vliv

Internet kromě jiného přinesl také možnost utvářet nejrůznější virtuální komunity. Vznikly tak silné skupiny filmových, hudebních či knižních fanoušků. Setkávají se na internetových stránkách, z nichž nejznámější u nás je jednoznačně Česko-Slovenská filmová databáze (ČSFD.cz). Databázové servery tohoto typu přitom výrazně proměnily způsob, kterým lidé konzumují zábavu.

Profesionální kritiku nahradila uživatelská hodnocení a komentáře. Při výběru filmu na večer se řada lidí řídí procentuálním vyjádřením pozitivních reakcí na film. Po zhlédnutí pak divák připojí vlastní hodnocení. A s filmem tak může žít delší dobu, protože musí čelit reakcím na vlastní komentáře.

Lidé se díky těmto serverům dostávají k dílům, jež by jim dříve unikla (díla mimo tradiční kulturní a jazykové hegemony).

Naopak k negativům tohoto způsobu patří vnímání zábavy výlučně na půdorysu libí/nelíbí či bavilo/nudilo.

6. Ženská síla

Západní literatura, drama a v důsledku také film a televizní seriály jsou tradičně postavené na silném mužském hrdinovi. Točí se kolem něj většina žánrů, západní umění se tak orientuje především na mužské touhy a jejich naplňování. Byť s tím mnozí nesouhlasí, toto zdánlivě nezrušitelné dogma se postupně prolamuje a uplynulé desetiletí zatím nabídlo asi nejvíc filmů, seriálů i knih se silnými ženskými hrdinkami. A to v mnohdy velmi netradičních rolích.

Například fantastický asijský koprodukční snímek Assassin z roku 2015 nabídl postavu nájemné vražedkyně, která se musí popasovat s nepříjemným úkolem. Snímek získal řadu ocenění včetně ceny za režii v Cannes. Ženskou verzi Hvězdných válek ostatně nabízejí také nejnovější tři epizody slavné ságy Star Wars.

A stále častěji se mezi úspěšnými režiséry objevují také ženská jména (namátkou Kathryn Bigelow, Sofia Coppola, Patty Jenkins).

Možná ještě více než ve filmu se ženská síla projevuje v hudbě. K nejlepším albům uplynulé dekády patří tvorba Lany Del Rey, FKA Twigs, Kacey Musgraves. Mezi nejvýraznějšími postavami, které hudební branži za poslední léta proměnily, zase najdeme Beyoncé či Lady Gaga.

7. Diverzita

Nejen Hollywood v posledních letech zaplavila vlna diverzity. Řada tvůrců si uvědomuje, že přílišné cílení na bílé heterosexuální publikum odpuzuje diváky, kteří právě do této kategorie nespadají. Díky značnému zjednodušení a zlevnění natáčení mohou vznikat filmy, v nichž jsou hrdiny postavy úplně jiných etnik i sexuálních orientací.

Co bylo původně doménou kulturního undergroundu, prosáklo postupně i do mainstreamu a například k nejúspěšnějším superhrdinským filmům všech dob patří Černý panter, cílící na černošské publikum.

S diverzitou jde ruku v ruce také fenomén kultury Udělej si sám. Talentovaný člověk dnes dokáže natočit film jen díky mobilnímu telefonu a středně výkonnému počítači. Totéž platí pro hudbu i literaturu a díky internetu vše může také zcela zdarma distribuovat.

A opět to zpětně ovlivnilo i hlavní proud. Například slavný režisér Steven Soderbergh svůj loňský snímek High Flying Bird (k vidění na Netflixu) natočil výlučně na mobilní telefon.