Sparťan Hložek nespí na vavřínech: Táta by mě rychle vrátil na zem

Předpovídají mu velkou budoucnost. Je největším českým fotbalovým talentem posledních let. Ligu si za Spartu zahrál rodák z Ivančic už v šestnácti letech. Stal se nejmladším ligovým střelcem. Na Letné vědí, že v mají v ofenzívním záložníkovi Adamu Hložkovi klenot, už dnes za stovky milionů korun. On sám zůstává skromný a nohama na pevné zemi. Dál také studuje a do zahraničí nespěchá. Ví, že jeho čas přijde...

Stal jste se hvězdou prakticky už v šestnácti letech, píše se o vás, mluví, jste populární. Přesto stále působíte skromně. Kdo vás drží při zemi, abyste nelétal v oblacích?

Tohle opravdu není můj případ, že bych létal v oblacích, nosil nos nahoru nebo se z popularity zbláznil. Nemám to v povaze. A kdyby se mi přeci jenom něco takového stalo, rodina, a hlavně táta by mě vrátili rychle zpátky na zem.

Nastala už někdy situace, kdy vás tatínek musel uzemnit?

Zatím to nebylo potřeba. Zvládám se uzemňovat sám.

Adam Hložek (vlevo) a Adam Karabec během vyhlášení cen Grassroots 2019.

Jste velký kamarád s Lukášem Štetinou, nemusí vás někdy v něčem brzdit?

Spíš naopak. Dohlíží na mne jako na mladšího spoluhráče. Když třeba nezajdu před tréninkem do posilovny, nebo něco zanedbám, řekne mi, že to dělám pro sebe. Poslechnu ho.

S vašimi vrstevníky je to asi trochu jiné...

Když někam jedeme s Láďou Krejčím a dalšíma klukama a lidi nás poznávají a koukají, z legrace si říkáme, že musíme zůstat na zemi. Ale netvrdím, že ten zájem je mi nepříjemný.

V sedmnácti letech už jste ve Spartě jedním z klíčových hráčů. Tlak na vás je velký, i fanoušci od vás už čekají kvalitní výkony. Vlastně od začátku působíte dojmem, že jste nad věcí a v pohodě. Co vám pomáhá v náročném prostředí i před objektivy televizních kamer ten tlak zvládnout?

Nebudu zastírat, že zejména na začátku jsem cítil velkou nervozitu, to je v šestnácti přirozené, když hrajete za Spartu, a ještě před zaplněnou Letnou. Hodně mi pomohli hlavně zkušení spoluhráči. Uklidňovala mě i rodina, říkali mi, ať nejsem nervózní. To mi sice v tu chvíli tolik nepomohlo, ale cítil jsem podporu svých nejbližších, což je velmi důležité.

Seškrtá Sparta místo pro posilu? Mladá hvězda zkouší lepší místo

Neříkejte, že jste byl třeba před prvním ligovým zápasem úplně klidný...

Poprvé jsem v lize nastoupil v listopadu 2018 na dvě minuty proti Karviné, v základní sestavě jsem se objevil v únoru 2019 proti Bohemce, bylo mi šestnáct let. Když jsem byl poprvé nominován k zápasu nebo pak do základu, v noci před utkáním jsem skoro nespal. Ale jakmile rozhodčí pískl do píšťalky, nervozita ze mne spadla a hrál jsem co umím.

Přechod z mládeže do ligového mužstva je složitý. Pomohla vám i znalost prostředí, že jste ve Spartě od žáčků?

V tom mi hodně pomohla Sparta jako taková. Do áčka jsem přišel vlastně ještě jako mladší dorostenec, nejmladší jsem byl i v juniorce. Když jsme s ní třeba hráli proti Slavii, chodili na nás fanoušci, zažil jsem i mládežnickou Ligu mistrů, a já samozřejmě chodil na Letnou. Tohle všechno mi hodně pomohlo, a jak už jsem řekl, podrželi mě i spoluhráči v áčku.

Marco Túlio z Mladé Boleslavi a Adam Hložek ze Sparty (vpravo)

V kabině mluví hlavně starší hráči, pak střední generace, ale prý jste v ní hodně slyšet i vy, a spoluhráči vás respektují. Přitom jste spíš tichý typ. Je těžké sebrat odvahu a říct svůj názor nebo i třeba zavtipkovat?

Zase je to o pomoci starších spoluhráčů. Berou mě, do kabiny jsem, myslím si, zapadl velmi dobře. Partu máme skvělou. A co se týká těch vtípků, moc dobře vím, ke komu si mohu co dovolit. Mám ke spoluhráčům respekt, zejména starším, kteří už něco dokázali, i když mě berou jako sobě rovného. Rozhodně to není tak, že bych přišel k Bořkovi Dočkalovi a dělal si z něj legraci. Vzhlížím k němu a skutečně hltám každou jeho radu, protože to je pan Fotbalista, který toho v kariéře už hodně dokázal. K Láďovi Krejčímu nebo Adamu Karabcovi si to mohu dovolit.

Adam Karabec je o rok mladší než vy. Pomáháte mu, když vás požádá o radu?

S Adamem jsme spolu chodili od šesté třídy na základní školu. Z mládežnických týmů Sparty se známe léta. Hned před prvním tréninkem áčka jsme se spolu bavili, říkal jsem mu, jak to tady funguje, jak jsou tréninky náročné a spoustu dalších věcí. Snažím se mu pomoct, jako kluci pomohli mně, když jsem přišel. Dokonce jsem mu v lednu jako loňský vítěz předával cenu pro nejlepšího českého mladšího dorostence. Já dostal trofej pro staršího dorostence.

Zázračné mimino jako Rosický? Sparta tasí dalšího teenagera

Život profesionálního fotbalisty, a navíc mládežnického reprezentanta je jiný a hodně limitovaný než život vašich vrstevníků. Nebylo vám někdy líto, že s nimi nemůžete třeba jít na diskotéku?

Líto mi to nebylo, ale to bude i tím, že se vlastně od dětství pohybuji ve fotbalovém prostředí, kde to mají moji kamarádi stejné. Vybral jsem si tuhle cestu, takže mě to ani neláká.

Když se vám někdy něco na hřišti nepovede, nebo si na vás vyšlápne starší hráč, neříkáte si, že v mládežnických týmech to bylo zlaté, tam jste ostatní hodně převyšoval a měl to na hřišti snazší?

Někdy si ta léta v mládežnických týmech připomenu. Rád se na některé zápasy z mládí, které mám třeba na videu, i podívám. Tatínek vlastně od žáčků natáčel na kameru moje zápasy. Mám je na CD. Ale nepovedené přihrávky nebo zahozené šance v hlavě nenosím. Ani neřeším nějaké rozepře, jako s ostravským Fleišmanem či slávistou Bořilem, nebo souboje se staršími protihráči. To k fotbalu patří. Chápu, že kličku od sedmnáctiletého kluka nesou těžce. Už jsem si na prostředí v první lize zvykl.

Libor Kozák ze Sparty a Adam Hložek oslavují gól na 1:0 během utkání s Olomoucí.

Ligu hrajete pravidelně druhou sezonu. Napadlo vás, když jste se dostal do kádru áčka, že prakticky za rok se můžete stát hráčem, na kterého fanoušci rádi chodí?

Oni chodí na Spartu... Na prvních tréninkách s áčkem, to bylo ještě za kouče Pavla Hapala, kdy jsem přišel po zranění, jsem se necítil úplně nejlépe. Byl jsem nervózní, bál se něco udělat, abych to nezkazil. Vrátil jsem se do dorostu. Ale od toho prvního tréninku jsem snil o tom, že jednou budu hrát před plnou Letnou. Nastavil jsem si to takhle v hlavě a šel za tím. Když mě pak vzal do přípravy Zdeněk Ščasný, už jsem byl psychicky i fotbalově výš. Moc mi pomohl nejen on, ale i Tomáš Rosický, který mi říkal, že se nemám bát, mám si věřit jako v dorostu. Hrál léta za Arsenal, kterému fandím. Vzal jsem si jeho slova k srdci a makal, ale že se za rok dostanu tak daleko, to mě nenapadlo.

Přemýšlíte někde v koutku duše o mistrovství Evropy?

Říkám si, že je super být v reprezentační jednadvacítce, s níž také bojujeme o mistrovství Evropy. Ale samozřejmě velké EURO je mnohem výš. Nijak se tím však nezatěžuji. Bude záležet na mých výkonech v lize i jednadvacítce. A kdyby to přišlo, bude to splněný sen.

Adam Hložek.

Start jarní části ligy se blíží. Jak vůbec snášíte zimní přípravu, starší hráči ji nemají rádi. Berete ji také jako nutné zlo?

Beru ji jako ti starší kluci. Každá příprava je těžká, ať už fyzicky nebo psychicky. Ale stejně jako oni vím, že je nutná. Na soustředění ve Španělsku je to lepší než v zimě, která panuje v Čechách, však jsem ji odnesl i virózou. Teď už jsem v pořádku. Musíme se co nejlépe připravit na jaro, které pro nás bude velmi důležité. Chceme se dostat na druhou příčku tabulky, tím vykopat účast v kvalifikaci Ligy mistrů, a vyhrát MOL Cup, to jsou naše společné cíle. Všichni proto makáme na sto procent.

Starší hráči se netají tím, že kolikrát jsou po náročném tréninku hodně utahaní, a doma se rádi natáhnout. I mezi tréninky chvilku pospí. Jak trávíte tenhle čas vy?

Tak v tomhle jsem stejný (úsměv). Třeba když jsme byli ráno na odběru krve a EKG, tak jsem si pak mezi desátou a dvanáctou schrupnul. Po náročném tréninku si klidně pospím. Ale není to denně. Dělám si také věci do školy, na anglo-německé obchodní akademii, spojené se Spartou, mám individuální studijní plán. Někdy si zahraji na playstation.

Adam Hložek

Narozen: 25. 7. 2002

Kluby: 2008-20014 FC Ivančice, 2012-2013 Zbrojovka Brno (hostování), 2014-dosud Sparta Praha.

Pozice: ofenzívní záložník, křídlo

Odehráno v lize: 38 utkání

Gólů v lize: 6

První ligový zápas: 10. 11. 2018 s Karvinou

První ligový gól: 9. 3. 2019 Plzni

Reprezentace U17: 6 zápasů/2 góly

Reprezentace U21: 8/3

Za Spartu hrál i jeho starší bratr Daniel, který ještě v dorostu kvůli vážnému zranění skončil.