Romové se mají starat sami? A chcete si to s nimi vyměnit? Schorm, kandidát na ombudsmana, se pustil do Křečka

Vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva a kandidát na ombudsmana Vít Alexander Schorm v internetové televizi DVTV hovořil o pravém poslání ombudsmana a na téma romské menšiny. „Že se Romové starají jen o dávky, je klišé,“ říká s tím, že bychom se měli snažit pomáhat Romům, u nichž vidíme, že o pomoc stojí.

Na úvod Schorm vyjmenoval své přednosti, pro které by měl být právě on veřejným ochráncem práv. „Jsem apolitický, zabývám se lidskými právy téměř celou svou profesní kariéru. Mám zkušenosti s jednáním s lidmi, řídil jsem expertní skupiny v Radě Evropy,“ uvedl s tím, že předpoklady, aby se ombudsmanem stal právě on, tu tedy jsou.

Stanislav Křeček, který je prezidentův kandidát na ombudsmana, v DVTV nedávno uvedl, že by se ombudsman měl více zaobírat problémy většiny, nejen problémy menšin. „Máte vyloučené lokality, kde každý mluví o právech těch, kteří v ní bydlí, ale kdo se stará o práva těch lidi, co bydlí vedle a mají s bydlením peklo?“ sdělil Křeček, podle kterého to společnost pak rozděluje.

Schorm na jeho slova podotkl, že je přesvědčen o tom, že naprostá většina podání k veřejnému ochránci práv, jsou podání lidí právě z většinové společnosti. „Určitě to není většina podání od příslušníku romské menšiny,“ pousmál se.

„Navíc bych řekl, že se tady trochu falešně vytváří dojem, že by úřad veřejného ochránce práv měl být pro obyčejné lidi, a že když se zaobírá potížemi, jež zažívají příslušníci menšiny, tak jako by není,“ všímá si Schorm. Poukázal na agendy, které veřejný ochránce práv vykonává a které vždy dopadají na obyčejné lidi, kteří si neumí poradit a očekávají pomocnou ruku. „Je to zkreslení toho, co by měl ombudsman dělat,“ myslí si.

Moderátor Martin Veselovský pak zmínil jednu z nejvíce mediálně probíraných kauz, kdy slečna obcházela soukromé realitní kanceláře jako Romka a dokazovalo se na tom, zda tam probíhá, či neprobíhá nějaká diskriminace. „Mělo by i tohle patřit do práce ombudsmana?“ optal se Schorma. „Ombudsman má jistou kompetenci v oblasti rovného zacházení, což do této kompetence určitě spadá,“ uvedl.

Upozornil, že mezi Annou Šabatovu a Stanislavem Křečkem byly právě na tuto kauzu odlišné názory a ve výsledku daly soudy za pravdu právě Šabatové, když řekly, že šlo o diskriminační zacházení. „Soudy shledaly, že realitní kanceláře takhle nemohou postupovat. Je třeba si uvědomit, že realitní kancelář je podnikatelský subjekt, na něhož obvykle dopadají mnohem přísnější kritéria,“ řekl Schorm.

Je podle něj dobře, že se v tomto případě upnula pozornost právě na realitní kanceláře jako podnikatele, byť se hájily tím, že odpovídají pouze na přání klienta. „Otázka ale je, kdo je klientem, jestli je to ten potenciální pronajímatel, nebo i ti, kdo projeví zájem o pronájem bytu jako potenciální nájemci,“ namítl Schorm. Ombudsmanka prý jednala i s asociacemi realitních kanceláří a dost možná podle něj jde o jakousi „bublinu, než o to, co skutečně realitní kanceláře trápí“.

V oblasti diskriminace se podle Schorma navíc ukazuje, že ve většině případů se soudy přikloní ke stanovisku veřejného ochránce práv. „V této oblasti jde hlavně o to, že ve společnosti nemáme dostatečný cit pro to, abychom pochopili, co vlastně ty pojmy diskriminace různého druhu obnáší,“ poznamenal.

Prozradil, že v posledních dnech navštívil některé poslanecké kluby a na jednom z nich prý zaznívalo, že je důležité, aby ochránce veřejných práv používal „selský rozum“. Podle Schorma je to pravda a skutečně nemá smysl se upínat k čistě formálním pravidlům. „Jsem pragmatik a snažím se pochopit podstatu problému, než abych se vezl na vlně formálních záležitostí,“ uvedl.

Na přetřes přišla další citace Stanislava Křečka, jehož slova se opět týkala přímo romského etnika v České republice: „Romové by se měli starat sami o své záležitosti.“ „Já se ptám, jestli příslušnici romské menšiny v průměru jsou na tom tak dobře, jakou jsou na tom v průměru příslušníci většiny. A do jaké míry my jako příslušníci většiny bychom si to s těmi romskými spoluobčany chtěli vyměnit,“ přemítal Schorm.

„Myslím, že málokdo by řekl: Klidně si to s nimi vyměním, oni se mají opravdu dobře. Vzdělanostní průměr u romské menšiny je výrazně nižší, ti lidé mají rozhodně menší finanční prostředky k dispozici. Tito lidé často potřebují nějakou pomocnou ruku,“ zdůraznil kandidát na ombudsmana.

„Měli bychom se snažit pomáhat Romům, u nichž vidíme, že o tu pomoc stojí a sami přemýšlejí o tom, jak svou situaci zlepšit,“ je přesvědčen Schorm. Většinová společnost by nejen v zájmu menšin, ale i ve svém vlastním globálním zájmu, měla vytvářet takové podmínky, aby se i příslušníci menšiny mohli uplatnit a v konečném důsledku nemuseli být na většině závislí.

„Právě tato závislost je pak předmětem všelijakých klišé o tom, že se Romové starají jen o dávky,“ uzavřel Schorm s tím, že pokud se to celé zúží pouze na tohle, zůstaneme v rovině klišé a velkých zjednodušení i nadále.