Jizerské smrčiny procházejí obnovou. Pomohou k tomu přehrážky a výsadba

Mrazivé ráno, blankytné nebe bez mráčků a já vybaven pevnou obuví a huňatou šálou mířím společně s Ondřejem Petrovským a Jakubem Trskem z Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody do Jizerských hor, abychom zkontrolovali dosavadní výsledky projektu s názvem Obnova evropsky významné lokality Jizerské smrčiny.

„V průběhu tří let bude vysazeno přes 14 tisíc sazenic smrků ztepilých, jedlí i listnatých dřevin jako bříza karpatská či javor klen a bude vybudováno 60 přehrážek, které zmírní negativní účinky rychlého odtoku vody,“ seznamuje mě se základními cíli ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Pestrý výběr dřevin není náhodný. Pomocí něho se obnoví původní skladba porostů, vznikne druhově rozmanitý les odolný proti škůdcům a zredukují se nepůvodní dřeviny jako smrk pichlavý a kosodřevina. „Takový kůrovec do lesa prostě patří, je jeho součástí a aktuálně se přemnožil kvůli složení lesů. Kdyby byl les rozmanitý, padnou sice smrky, ale zdravé jádro lesa by zůstalo,“ nastiňuje často zmiňovaný problém Petrovský.

Narušená stabilita

Jizerské smrčiny jsou cennou lokalitou v centrální části náhorní plošiny Jizerských hor. Na území se vyskytuje řada zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. „Současný nepříznivý stav je výsledkem dlouhého období pěstování stejnověkých monokulturních lesních porostů, které podlehly v minulém období kalamitě. Narušená ekologická stabilita lesů Jizerských hor je kromě extrémních imisně ekologických vlivů i důsledkem nevhodné druhové skladby porostů založených v minulosti převážně na monokulturách smrku a mnohdy i nepřiměřených způsobů hospodaření v nich,“ přibližuje situaci Petrovský.

Jedním z takových nejohroženějších druhů je tetřívek obecný, na což poukazuje i informační tabule po cestě. V Jizerských horách žije 30 kohoutků a 30 slepiček. „Připravujeme velkou kampaň, jejíž součástí budou i propagační předměty jako trička, termohrnky či placky. Chceme upozornit na fakt, že hory nejsou přírodní tělocvična a člověk by se měl chovat ohleduplně a mít respekt k přírodě a jejím obyvatelům,“ odkrývá budoucí plán Jakub Trsek.

Přijíždíme ke Knajpě a první kroky směřují k novým přehrážkám. Míjíme smrk pichlavý, který má na sobě bílé flíčky. „Jedná se o nepůvodní dřevinu, kterou vysadili kvůli tomu, že rychle roste a je odolná proti zvěři. Nicméně ji napadla houba kloubnatka smrková. Jedná se o názornou ukázku toho, jak si příroda poradí v dané lokalitě s tím, co tam nepatří,“ líčí Petrovský.

Přicházíme k čerstvě usazeným přehrážkám, které vzniknou zapuštěním dřevěných fošen do země. Jedná se o opatření nejvíce šetrné k přírodě. Prkna zarůstají rašeliníkem a pomáhají s přeměnou charakteru krajiny. V minulosti se rašeliniště odvodňovala s účelem zvýšit výtěžnost lesa, na podmáčených místech stromy nerostou. „Se záchranou rašelinišť v Jizerských horách začal Jizersko-ještědský horský spolek už před více než deseti lety a za tu dobu vybudoval stovky dřevěných přehrážek, které dokážou zachytit vodu v místech, kam přirozeně patří. Rašeliniště představují unikátní lokality, ke kterým se lidé v minulosti nechovali příliš ohleduplně. Napravujeme tyto chyby a vracíme jim jejich přirozenou funkci,“ říká Petrovský.

Udrží vodu v horách

Krajina získá akumulační schopnost vodu nasát a zadržet a v dobách sucha ji postupně uvolňovat. „Letos se podařilo vybudovat 20 dřevěných přehrážek v melioračních příkopech. Kromě přírodní rezervace Na Čihadlech vzniknou i na Velké klečové louce, Smrčkové loučce a Vánoční louce,“ doplňuje Trsek.

Vracíme se zpět na stezku a tentokrát mě pánové z nadace vedou k oplocence, která ohraničuje nově vysázené stromky. „Kvůli přemnožení divoké zvěře se musí nejdříve vybudovat oplocenky jako ochrana před ní. A jelikož nejde oplotit celý les, někdy se volí nátěr repelenty odpuzující zvířata. To samozřejmě vede ke zvýšeným nákladů a zabírá to i čas,“ popisuje toto opatření Ondřej Petrovský. Kontroly probíhají nahodile, není určen konkrétní plán, kolik se toho musí zkontrolovat. „Jednou na oplocenku spadl strom, poškodil ji a chvilku byla otevřená. Dovnitř vnikla zvěř a ožrala všech 200 jedliček,“ zmiňuje Trsek negativní příhodu z obdobného projektu, který nadace spolufinancuje.

Kapitolu samu pro sebe představují finance. Přes dva miliony korun se povedlo získat z evropských fondů Jizersko-ještědskému horskému spolku, který je hlavním realizátorem celé akce. „My jsme se rozhodli jejich akci spolufinancovat v plné výši. Máme s tímto typem spolupráce dobré zkušenosti už ze záchrany rašeliniště na Nové louce a vzhledem k tomu, že výsadby druhově rozmanitých lesních porostů i práce na zadržování vody v krajině jsou naší prioritou, byla to jasná volba,“ odpovídá na mou otázku týkající se peněz ředitel nadace.

Samotná nadace peníze získává i z prodeje oblíbeného a stále populárnějšího kalendáře Zaostřeno na Jizerky. „Navíc i Liberecký kraj rozjel dotační fond, ve kterém je sice aktuálně jen šest milionů korun, ale věřím, že po zkušenostech se příští rok objem financí navýší,“ doplňuje. Projekt poběží do roku 2021. „Budujeme lesy pro budoucí generace, je to běh na dlouhou trať. Zatímco u přehrážek jsou první změny vidět v jednotkách let, u výsadeb se jedná o desítky let. Věřím, že jsme se vydali správnou cestou,“ svěřuje se Ondřej Petrovský.

Tím exkurz do srdce Jizerských hor končí a my nasedáme do auta a vracíme se zpět do víru města. A já se naposled otáčím zpět a skoro lituji, že musím takový klid a krásu opustit…