Vláda se shodla na růstu minimální mzdy. 150 tisíc zaměstnanců si polepší o 1250 korun

Minimální mzda bude od příštího roku 14 600 korun, vláda schválila nařízení. Polepší si tak asi 150 tisíc zaměstnanců, kteří za minimální mzdu pracují. Odbory růst vítají, požadovaly ale více. Podle zaměstnavatelů zvýšení o devět procent neodpovídá realitě. S minimální mzdou roste současně i mzda zaručená.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun, vláda v pondělí schválila příslušné nařízení. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis.

Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.

S minimální mzdou, za kterou pracuje asi 150 tisíc lidí, se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce a týká se širšího okruhu zaměstnanců. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun.

Nejnižší hodinová mzda bude od ledna podle tabulek ministerstva práce a sociálních věcí činit minimálně 87,30 koruny. Nejvyšší zaručená, například pro špičkové vědce, 174,60 koruny. Finanční experti, lékaři, zubaři, lékárníci nebo experti na marketing či programátoři by měli od ledna vydělávat na hodinu minimálně 158,10 koruny, zaručenou měsíční mzdu tak budou mít ve výši 26 500 korun.

Tři varianty minimální mzdy

Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu. Činí 13 350 korun. Odbory pro příští rok požadovaly růst o 1650 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) je důstojná mzda základem. S její pomocí lze tlačit na růst mezd a platů obecně, okomentovala v pondělí Maláčová přijetí nařízení na sociálních sítích.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) na tiskové konferenci dodal, že minimální mzda se dostala nad hranici chudoby, Česko ale i tak stále patří mezi země s nejnižší minimální mzdou.

Před nedávnem v souvislosti s průtahy kolem dohody na zvýšení minimální mzdy Maláčová uvedla, že by zákoník práce mohl obsahovat ustanovení, aby rozhodnutí o růstu minimální mzdy spadlo vždy do konce září.

Letos ministerstvo práce připravilo původně tři varianty zvýšení, a to o 1150, 1350 a 1650 korun. Odbory i ministryně práce poukazovaly na to, že v Polsku či na Slovensku bude vyšší minimální mzda než v Česku. Překročí tam 15 000 korun.

Odboroví předáci argumentovali tím, že ekonomika v ČR je výkonnější než v sousedních státech a také čeští zaměstnanci si vyšší odměnu zaslouží. Zaměstnavatelé proti tomu podotýkali, že ekonomika zpomaluje, malé domácí firmy si nemohou výrazné přidávání dovolit a nemohou mzdami konkurovat zahraničním společnostem. Podle Svazu průmyslu a dopravy růst o víc než devět procent neodpovídá realitě.