Začněte něco dělat. Zatímco politici jednají o klimatu, mladí volají po akci

Podobně reagoval aktivista z Marshalových ostrovů. “Bylo nám řečeno, že pokud chceme zůstat v našich domovech, musíme se přizpůsobit, tomu, co přijde. I když produkujeme jen  0.0001 procent světových emisí, jsme jednou z nejzranitelnější zemí, pro které může mít klimaticka změna fatální následky. Naše domovy jsou pouze dva metry nad mořskou hladinou, pokud dojde ke zvýšení hladiny oceánů, přijdeme o vše.”

Naléhání mládežnických organizací na státníky z celého světa, ale zatím nemá žádné konkrétní výsledky. Dosavadní vyjednávání se dostaly do mrtvého bodu. Někteří z pozorovatelů věří, že se to nezmění ani do konce týdne. “Klimatický summit COP25 nepřinese žádná konkrétní opatření, která by zavázala státy, aby byly ambicióznější v boji s klimatickou krizí,” řekl Deníku pozorovatel z jihoamerické delegace.

 “Legislativní text, který má upravovat fungování globálního trhu s emisnímu povolenkami se pravděpodobně dočká finální verze, na které se všichni shodnou až na dalším summitu, který se bude konat příští rok v Glasgow. Odhadoval bych, že stejně na tom bude financování ztrát a škod způsobených klimatickou krizí pro rozvojové země,” dodal. 

Pocit zmaru z toho, že vyjednávání se nikam neposouvá přiznala i nejznámější klimatická aktivistka současnosti Švédka Greta Thunberg. Ta v Madridu řekla, že po roce demonstrování a stávkování každý pátek, má pocit, že ničeho nedosáhli.

Větší ambice a rychlejší akce jsou přitom leitmotivem celého summitu v Madridu. Současný generální tajemník organizace spojených národů António Guterres při zahájení setkání prohlásil, že naše planeta je blízko “bodu, odkud už není návratu” a že lidstvo vede “válku proti přírodě”.  Podle Guterrese je potřeba, aby všechny státy zvýšily své snahy v omezování emisí skleníkových plynů a přišly s novými plány, jak toho dosáhnout.

Obchod s emisními povolenkami

Ke společnému celosvětovému boji s negativními vlivy klimatické změny má pak přispět tzv. Článek  6 Pařížské dohody, který upravuje mezinárodní obchod s emisními povolenkami. Podle pozorovatelů přítomných v Madridu je schválení Článku 6 hlavním úkolem probíhajícího summitu COP25. “V Katowicích se to nestihlo nebo lépe řečeno nebyla k tomu politická vůle. Všichni jsme doufali, že v Madridu dojde k dohodě, ale zatím to tak nevypadá. Za týden vyjednávání se text už dvakrát změnil a vypadá to, že to stále ještě není konečná verze,” řekl jeden z pozorovatelů Deníku.

Hlavní třecí plochou při vyjednávání je rozdílný přístup zemí k převodu již dříve vydaných povolenek. Pro jsou hlavně velké státy jako Brazílie a Indie, hodně povolenek mají také státy jako Polsko, Rusko a Rumunsko. Proti jsou zbývající země, hlavně ty progresivní s ambiciózními plány na omezení emisí v následujících 30 letech. Bojí se totiž, že pokud dojde k převodu těchto “uhlíkových kreditů” do nového systému, státy, které jich mají hodně s nimi budou moci podvádět a nadhodnocovat své snažení v boji s klimatickou krizí.

Někteří aktéři se snaží také zamezit tzv. dvojímu počítání, kdy si tyto povolenky neboli kredity, započítají oba zainteresované státy. Jako další překážka ve vyjednávání se ukázaly být lidská práva, jejichž ochrana původně v textu byla, pak na nátlak některých států jako Brazílie a Saudská Arábie vypadla, aby se nakonec do upraveného textu na začátku tohoto týden vrátila.

Zítra dorazí na summit zástupci jednotlivých zemí, za Českou republiku na plenárním zasedání promluví ministr životního prostředí Richard Brabec. Po premiérovi Babišovi, který přednesl projev na zahájení,  bude druhým zástupcem ČR, který v Madridu promluví. Oba, Babiš i Brabec, byli kritizováni opozicí i klimatickými aktivisty, že vláda nemá ambiciózní plán na boj s klimatickou změnou a že data, která prezentují zkreslují současnou situaci.

Sucho pociťuje i Česká republika

"Na Českou republiku čím dál víc dopadá sucho, velká část obyvatel je bez zdrojů pitné vody a to dopadá i třeba na zemědělství. Posloucháme furt to samé dokola, už nás to moc nebaví. Česká republika může dělat víc. Podle vědců nám zbývá na řešení klimatické krize jedenáct let. O svojí budoucnost se skutečně bojíme a Andrej Babiš nám nedává žádnou záruku toho, že předejdeme tomu nejhoršímu, tedy oteplení o 1,5°C. Po schůzce nám tak nezbývá nic jiného, než pokračovat ve stávkách," řekla Ema Ostřížková z ostravské organizace Fridays For Future. Stávkující studenti se minulý týden setkali s premiérem a ministry průmyslu a životního prostředí.

Studenti chtějí, aby Česko co nejrychleji skončilo s těžbou a spalování uhlí a přešlo na obnovitelné zdroje. Andrej Babiš by podle nich také neměl blokovat uhlíkovou neutralitu v Evropské unii do roku 2050. "Česká republika musí co nejdříve skončit s těžbou a spalováním uhlí. Utlumit spalování na 10% do roku 2050 prostě není dost. S takovým scénářem nepracuje ani uhelná komise, která mluví o konci uhlí mezi roky 2030 a 2050. Pan premiér by neměl obcházet komisi, kterou jeho vláda iniciovala. S uhlím můžeme skončit klidně do 15 let, ostatně nám ani nic moc jiného nezbývá. Andrej Babiš nám sdělil, že uhlíkovou neutralitu v rámci Evropské unie bude i nadále blokovat. Slíbil nám ale, že na dalším jednání Evropské rady bude mluvit také o emisních clech," doplnil Marek Jankovský, mluvčí hnutí Fridays For Future.

Těžba a spalování uhlí je v Madridu dalším velkým tématem. Jednotlivé státy vyhlašují, kdy zavřou své uhelné elektrárny, nejpokrokovější jsou v tomto státy EU. Francie toho chce dosáhnout do roku 2022, Itálie a Irsko do roku 2025. Dánsko, Španělsko a Holandsko se plánují obejít bez uhlí po roce 2030.

Důležitým prvkem při zavírání dolů a  uhelných elektráren je spolupráce s odbory. Ty přišly s konceptem, který nazývají Spravedlivý přechod (Just Transition). Jeho úkolem je zajistit, aby se firmy postaraly o své zaměstnance při ukončování výroby.

“Musíte jim zajistit jiné pracovní místo nebo jim dát penzi. Zároveň je potřeba pracovat na tom, aby region nezůstal bez průmyslu. Pokud vaše firma prochází přechodem k udržitelné produkci, která je šetrnější k životnímu prostředí a biodiverzitě, nesmíte zapomínat na své zaměstnance, ” vysvětlila Samantha Smith z ITUC, Mezinárodní konfederace odborů, která zastupuje 200 milionů zaměstnanců na celém světě.  

Na Spravedlivý přechod odkazuje také Pařížská dohoda, která říká že státy musí zajistit, aby zaměstnancům byla nabídnuta nebo vytvořena jiná adekvátní místa.