Češi zaplatí víc za uložení odpadu na skládce, PET láhve zálohované nebudou

Vláda v pondělí schválila čtyři odpadové zákony, které by měly platit od počátku roku 2021. Legislativa zavádí vyšší poplatek za ukládání komunálního odpadu. Obce budou moct občany více motivovat ke třídění. Prošla také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Ekologové kritizují odložení konce skládkování.

Čtyři odpadové zákony, které regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností, v pondělí schválila vláda. Kabinet se k legislativě vrátil téměř měsíc poté, co byl bod přerušen, protože si premiér Andrej Babiš (ANO) vyžádal další data k hospodaření s odpady.

Legislativa by měla platit od počátku roku 2021. Zákony ale mají kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

Jedny z hlavních opatření, která má nová legislativa zavést, jsou zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a to, že obce budou moci více motivovat občany ke třídění.

Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí dříve uvedl, že zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.

Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.

Novela zákona o obalech

Ekologové kritizují odložení konce skládkování. Posunutí termínu ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Kraje pak nesouhlasí s tím, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí.

Schválena byla také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr.

Zavedení vlastního systému je podle některých výrobců v praxi nemožné, možnost považují za komplikovanou a nedávající ekonomický ani environmentální smysl. Vyplývá to z právního rozboru pro výrobce nealkoholických nápojů Mattoni 1873.

Zákon rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Jednou z hlavních novinek dalšího nového zákona o výrobcích s ukončenou životností je zavedení principů takzvané ekomodulace. Umožnila by promítnout do poplatků za jednotlivé výrobky uváděné na trh jejich dopad na životní prostředí.

Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci. Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilu podle možnosti jeho využití. Nově má podle návrhu zákona odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.