Komentář Jana Žižky: Jaderné licitace o Plzeň

Bizarní historka z konce minulého týdne ukazuje, jak ožehavým tématem je české jaderné strojírenství. Českými médii se šířila zpráva, že korejská společnost Korea Heavy Industry & Development (KHIND) kupuje od Rusů plzeňskou firmu Škoda JS. KHIND si tyto zprávy hrdě umístila na svůj web. Vlastník Škody JS, ruská strojírenská firma OMZ, později uvedl, že zprávy nejsou pravdivé. O plzeňskou firmu údajně projevuje zájem řada investorů, konkrétní rozhodnutí o prodeji ale dosud nepadlo.

Ruští majitelé tímto prohlášením také naznačili, že Škodu JS by opravdu byli ochotni prodat. A že kolem prodeje bude živo. Už delší dobu se objevovaly dohady o dalších možných zájemcích od Francouzů po podnikatele Jaroslava Strnada. A zdá se, že si význam i potenciál Škody JS v minulosti více uvědomovali zasvěcení zahraniční průmyslníci než české vlády.

Škoda JS udržuje tradiční české know-how v oblasti jaderného strojírenství. Vyrábí díly reaktorů, kontejnery na jaderný odpad, zabývá se inženýringem a servisem v atomových elektrárnách. Mezi její zákazníky patří i francouzská společnost EDF. Potenciál plzeňské firmy je ale větší. Mohla by se stát finálním dodavatelem primárních okruhů, takzvaných jaderných ostrovů elektráren. Stejně jako v minulosti, kdy dodávala celé komplety reaktorů.

Většímu rozletu Škody JS dnes brání několik faktorů. Stejně jako další české firmy čelí nejistotě, zda se v tuzemsku budou stavět další reaktory. Bez domácích zakázek to bývá v téhle branži složité. Firmě nepomáhají ani potíže s dodávkami oceli z další plzeňské společnosti Pilsen Steel, která prochází konkurzem. A velkým problémem je skutečnost, že se Škoda JS jako dcera strojíren OMZ a vnučka Gazprombanky ocitla na americkém sankčním seznamu kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu. Právě tady je třeba hledat klíčový důvod k prodeji.

Když se ruská jaderná korporace Rosatom ucházela o zakázku v později zrušeném temelínském tendru, vytvořila se Škodou JS konsorcium. Plzeňská firma se stala tykadlem ve vztahu k dalším tuzemským společnostem, které měly zajistit vysoký podíl české práce na temelínské zakázce. Kdyby se Korejci teoreticky chtěli v rámci chystaného dukovanského tendru vydat v ruských stopách, jako majitelé Škody JS by mohli slušně posílit své šance na získání zakázky. Zatím ale netušíme, jakou roli by mohla hrát zmiňovaná firma KHIND. Ta je proti Korea Hydro & Nuclear Power nebo Doosanu méně známá a její reference pro oblast jaderné energetiky jsou dost nejasné.

Autor je spolupracovníkem redakce.