https://i3.cn.cz/15/1482912577_P201612280187601.jpg
Ruská vlajka a olympijské kruhy na snímku pořízeném během ZOH v Soči 18. února 2014. ČTK/AP/David J. Phillip

WADA na čtyři roky vyloučila Rusko z vrcholných sportovních akcí

by

Lausanne - Rusko nesmí příští čtyři roky vystupovat na vrcholných sportovních akcích pod svou vlajkou a se svou hymnou. Týká se to olympijských her v Tokiu 2020, zimní olympiády 2022 v Pekingu, paralympijských her a světových šampionátů v různých sportech. Kvůli dopingovému skandálu, jehož posledním dějstvím byla manipulace s daty z moskevské laboratoře, o tom rozhodl výkonný výbor Světové antidopingové agentury (WADA).

Ten tak respektoval doporučení své kontrolní komise, podle mluvčího WADA bylo rozhodnutí jednomyslné. Někteří ruští sportovci by ale mohli při splnění určitých podmínek závodit pod neutrální vlajkou, jak tomu bylo na loňských ZOH v Pchjongčchangu a jak to již několik let funguje v atletice.

WADA také znovu suspendovala ruskou antidopingovou agenturu (RUSADA). Schválila rovněž všechny další sankce navrhované kontrolní komisí. Rusko se nesmí ucházet o organizaci velkých sportovních akcí a může přijít o jejich pořadatelství, "pokud to není z právních či praktických důvodů vyloučeno". Na olympijských a paralympijských hrách a MS se nesmějí objevit ruští vládní představitelé ani vrcholní funkcionáři ruského olympijského a paralympijského výboru.

"Ruský doping příliš dlouho znevažuje čistý sport. Rusko dostalo spoustu příležitostí dát věci do pořádku a připojit se ke světové antidopingové komunitě v zájmu svých sportovců a poctivého sportu, ale místo toho si vybralo pokračovat v podvodech a zapírání," řekl prezident WADA Craig Reedie. Trest podle něj chrání zájmy ruských sportovců, kteří budou schopni dokázat, že do dopingového systému nebyli nijak zapojeni.

Ruská strana má nyní 21 dnů na odvolání a už před jednáním v Lausanne se nechala slyšet, že tak učiní. Pak by případ posuzovala mezinárodní sportovní arbitráž CAS. Je tak možné, že se řešení této kauzy posune až do doby před olympiádou v Tokiu. Ta začne 24. července 2020.

Pokud by se proces protahoval a konečný verdikt by padl až po OH 2020, případná platnost čtyřletého trestu by se posunula na OH 2024 v Paříži, uvedl předseda kontrolní komise WADA Jonathan Taylor.

WADA zjistila, že záznamy z moskevské laboratoře, které měly přispět k odhalení rozsahu systematického dopingu v Rusku, nejsou kompletní a vykazují i další nesrovnalosti. V údajích předaných letos v lednu byly mimo jiné vymazány soubory spojené s pozitivními dopingovými testy, které mohly vést k identifikaci hříšníků. Ruský ministr sportu Pavel Kolobkov dříve vysvětloval, že nesrovnalosti jsou technického rázu.

Před olympiádou 2016 v Riu i před loňskými zimními hrami v Pchjongčchangu rozhodoval o účasti ruských sportovců MOV, respektive jednotlivé sportovní federace. Nyní už má WADA větší pravomoc a MOV musí její verdikt respektovat.

Není jasné, jaký dopad bude mít dnešní verdikt na účast ruských týmů na MS v kolektivních sportech, včetně fotbalového šampionátu 2022 v Kataru. Konkrétní podoba ruské účasti v jednotlivých sportech se bude dolaďovat. "Standard je jasný, nebude na těchto akcích ruská vlajka a sportovci se nebudou účastnit jako zástupci Ruska. Detaily se budou lišit, protože se jedná o individuální a kolektivní sporty, takže se bude rozhodovat případ od případu," řekl Taylor.

Mezinárodní fotbalová federace FIFA zatím nemá jasno, jak to bude řešit. "FIFA je v kontaktu s WADA a Asociací mezinárodních federací letních olympijských sportů (ASOIF), aby zjistila dopad tohoto rozhodnutí ve vztahu k fotbalu," uvedla v oficiálním prohlášení.

Trest se určitě nedotkne účasti Ruska na fotbalovém Euru 2020, kde je navíc Petrohrad jedním z pořadatelských měst. ME ve fotbale totiž podle WADA není globální, ale jen regionální či kontinentální akcí v jednom sportu.

Viceprezidentka WADA Linda Hellelandová, která dlouhodobě podporuje co nejtvrdší tresty pro Rusko, litovala, že WADA nemůže ruské sportovce vyloučit z OH bez výjimky. "Nejsem nadšená z rozhodnutí, které jsme dnes učinili. Ale tohle je nejdál, kam můžeme zajít," řekla norská právnička agentuře AP. "Tohle je největší dopingový skandál, jaký kdy svět viděl. Teď bych od Rusů očekávala plné přiznání a omluvu za všechnu bolest, kterou sportovcům a sportovním fanouškům způsobili," doplnila.

Ruští politici naproti tomu označili trest za neférový. Považují ho za další součást "západního tažení" proti své zemi.

ČOV trest pro Rusko čekal, Lasickeneová kritizuje ruské vedení 

Český olympijský výbor (ČOV) potrestání Ruska vyloučením z vrcholných sportovních soutěží na čtyři roky očekával. Předpokládá ale, že se celá záležitost bude ještě vyvíjet. Po dnešním rozhodnutí WADA opět vystoupila trojnásobná mistryně světa ve skoku do výšky Maria Lasickeneová a zkritizovala vedení ruského sportu.

"Rozhodnutí Světové antidopingové agentury je za stávající situace očekávané a navazuje na kroky z předchozích let. Proti dopingu je nutné bojovat, ale stejně tak je důležité najít cestu k tomu, aby netrpěli ti, kdo se neprovinili," uvedl v oficiálním vyjádření ČOV.

"Nicméně rozhodnutí je čerstvé a celá věc se bezpochyby bude ještě vyvíjet. Další kroky WADA budeme pečlivě sledovat," doplnil tuzemský olympijský výbor. Rusové se mohou odvolat ke sportovní arbitráži CAS a už před začátkem dnešního jednání se nechali slyšet, že tak učiní.

Za rozhodnutí WADA se jednoznačně postavil Mezinárodní olympijský výbor (MOV). "Zástupci olympijského hnutí ve výkonném výboru WADA dnes podpořili toto jednomyslné rozhodnutí, které je v souladu se stanoviskem výkonného výboru MOV z minulého týdne a bylo podpořeno olympijským summitem," uvedl.

Ostře jako tradičně se vyjádřila na adresu ruských sportovních funkcionářů Lasickeneová, která několik let na atletických soutěžích zakouší, jaké je to závodit jako neutrální sportovec. "Brání nás jenom slovy, sportovci jsou ve svém boji sami. Je to ostuda. Ale měnit občanství nehodlám ani teď, v sektoru budu dál dokazovat, že ruští sportovci žijí, i když mají neutrální status," napsala na instagramu.

Prezident Ruské federace curlingu Dmitrij Sviščev ale nepovažuje nové sportovní sankce pro Rusko za katastrofu. "Už jsme tím prošli na poslední olympiádě. Není na tom nic strašného. Nebudeme o nic méně milovat naše sportovce," poznamenal. V Pchjongčchangu navzdory suspendaci startovalo 168 nezávislých sportovců z Ruska, kteří získali sedmnáct medailí včetně dvou zlatých. Triumfovali hokejisté a krasobruslařka Alina Zagitovová.

Bývalý hokejový obránce Vjačeslav Fetisov prohlásil, že rehabilitace ruského sportu nebude jednoduchá záležitost. "Měli jsme možnost vyjít z dopingové krize a získat zpět důvěru. Jedním z kroků bylo poskytnutí údajů (z laboratoře), ale experti zjistili, že byly změněny. Co jsme mohli v takové situaci očekávat? Kdo nám teď vrátí reputaci? To bude nesmírně složitý proces," řekl Fetisov.

Proti trestu vystoupil ruský premiér Dmitrij Medveděv. Označil ho za "pokračování nyní už chronické protiruské hysterie". Toto rozhodnutí musí být podle něj napadeno.

Podobný postoj zaujal i předseda ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňjakov. "Pozice ruského olympijského výboru zůstává nezměněná - sankce jsou neadekvátní, nelogické a nepřiměřené," řekl v reakci na verdikt WADA. Ruský olympijský výbor podle něho udělá vše pro to, aby mohli sportovci na olympijských hrách v Tokiu v příštím roce startovat pod národní vlajkou.