Stát o sobě opět řekne více. Data ale bývají neaktuální a nekvalitní, stěžují si firmy

Informace o politických stranách, školách nebo například seznam benzinových pump by měly být do budoucna bezplatně dostupné pro vývojáře a jejich zaměstnavatele. Vláda po roce opět nařídila ministerstvům otevřít více než dvě desítky nových datových sad, které mohou programátoři a firmy využít k vytvoření různých mobilních a internetových aplikací, přehledů či map.

„Pro veřejnost to znamená větší výběr při využívání informací při podnikání, k vědeckým účelům nebo při veřejné kontrole povinných subjektů,“ uvádí ministerstvo vnitra.

K úspěšným projektům, které využívají data státní správy, patří například Hlídač státu, který kontroluje veřejné finance. Vznikají také aplikace o dopravě, parkování, počasí, znečištění či volbách. Celkově by po účinnosti nového nařízení měl stát povinně poskytovat 47 datových sad. Další data zveřejňují některé úřady či třeba obce dobrovolně.

Národní koordinátor otevřených dat Michal Kubáň nařízení vítá, v minulosti podle něj veřejnost těžila z informací o registru smluv, seznamu dotací nebo obchodního rejstříku. Kubáň přiznává, že se často setkává s neochotou úřadů informace poskytovat nebo s jejich nízkou kvalitou. „Úřady zveřejní PDF soubor s označením otevřená data, ale s otevřenými daty to nemá vůbec nic společného,“ řekl Kubáň, který má na starosti přesvědčování úřadů, aby informace poskytovaly. „Trápí nás také nízká kvalita poskytovaných dat, která výrazně komplikuje jejich využití,“ dodal.

Nízkou kvalitu veřejných dat nebo jejich neaktuálnost dlouhodobě kritizují firmy a lidé, kteří je využívají. „Datové sety se otevírají nahodile, bez širší koncepce a koneckonců i bez veřejné diskuze,“ řekl Josef Šmída z Nadace OSF, která každoročně pořádá konferenci otevřených dat. „Stát má otevírat data automaticky, bez zbytečného čekání na další nařízení vlády,“ dodal.

Souhlasí s ním zakladatel Hlídače státu Michal Bláha. „Data jsou otevřená takovým způsobem, že je pracné a drahé s nimi pracovat,“ upozornil Bláha. Odborné veřejnosti také vadí, že si některé státní instituce nechávají za data platit, konkrétní částky je ale těžké zjistit. Patří mezi ně třeba katastrální nebo hydrometeorologický úřad, které argumentují, že si potřebují na svůj provoz vydělat.