Hradec drží školy roky na uzdě. Rozpočty by mohl navýšit o 15 milionů

Školy zřizované radnicí v Hradci Králové si zřejmě od příštího roku přilepší o 15 milionů korun. Ředitelé by tak už nemuseli obracet každou korunu. Dosud jim město vyčleňovalo ročně téměř stejnou sumu, přestože počet žáků městských škol od roku 2013 stoupl o 17 procent a ceny rostly asi o desetinu.

Ředitelé mateřských a základních škol v Hradci Králové jsou už několik let ve svízelné situaci, kdy musí řešit, které výdaje jsou skutečně nutné.

Za šest let jejich schválené rozpočty narostly jen o 6 procent, o další peníze musely školy bojovat až v průběhu roku. Zatímco na mzdy dostávají školy prostředky od státu podle počtu žáků (a nově i dalších kritérií), provozní finance nejsou vázané takzvaně na hlavu.

V praxi tak školy měly letos dostat o téměř pětinu méně peněz na žáka než před šesti lety. Změnily to až pozdější úpravy rozpočtu. V příštím roce se mělo vše vrátit do starých kolejí. Na poslední chvíli by se to však mohlo změnit. Zastupitelé Hradce Králové budou v úterý hlasovat o navýšení kapitoly školství o 15 milionů korun.

„Deset milionů půjde přímo školám, čtyři miliony jsou určené na vybavení školních jídelen a další milion na podporu logického, matematického a jazykového vzdělávání,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství Martin Hanousek (Změna).

Peníze na školy polyká město

Srovnání s rokem 2013 je klíčové, protože od té doby se daňové příjmy obcí vypočítávají i podle počtu žáků v obecních školách. Zákon tak jasně říká, kolik peněz obce dostanou za jednoho žáka. V roce 2013 to bylo 7,78 tisíce korun, letos by mělo jít o 14,5 tisíce.

Jenže zatímco příjmy odvozené od počtu žáků za šest let narostly z 82 milionů na 198 milionů korun očekávaných v příštím roce, výdaje Hradce Králové na provoz škol za stejné období rostly mnohem mírněji.

„Je to do očí bijící. Nárůst příjmů města je obrovský, ale na provoz škol se skoro nepřidalo. Když se zahrne inflace, jsou na tom školy vlastně hůř než dříve. Bavíme se s řediteli škol, některé projekty odsouvají, nemohou být ve ztrátě. Ta situace je tristní. Za ty roky se to tak nakumulovalo, že už je to neudržitelné a je třeba do toho sáhnout,“ kritizuje dosavadní přístup města opoziční zastupitel Jan Zeman (Piráti).

Z balíku takzvaných provozních peněz školy platí hlavně vybavení učeben, pomůcky nebo drobné úpravy, jako je třeba malování.

Že je rozpočet napjatý, přiznal ředitel Základní školy Sever Milan Kučera: „Když se něco rozbije třeba ve školní jídelně, je to problém. Jestliže konvektomat stojí 500 nebo 600 tisíc, musíte zvažovat, kam peníze dáte. Zrovna teď ho potřebujeme, stejně jako nové dataprojektory. Ve škole máme také 120 počítačů, i ty se musí jednou za pět let vyměnit.“

Školám mělo přidat už bývalé vedení, peníze ale dalo jinam

Školy se proto snaží hledat peníze na nové vybavení hlavně v dotačních programech. Podle vedení města, které letos poprvé sestavuje rozpočet, měla školám přidat už minulá garnitura.

Kolik dostávají obce na žáka

2019   14,5 tis. Kč (předběžný údaj)
2018   13,706 tis. Kč
2017    9,506 tis. Kč
2016    8,806 tis. Kč
2013    7,78 tis. Kč
(Zdroj: Ministerstvo financí ČR)

„Finance, které jdou od státu za žákem, se velmi zvedly v roce 2017. Tam měl Fink ty peníze navýšit, ale oni to neudělali. Částka tehdy vzrostla z 9,5 na 13, 7 tisíce a oni to vůbec nezachytili. Místo toho šly peníze na jiné věci, třeba fotbal nebo hokej,“ kritizuje své předchůdce Hanousek.

Faktem ovšem je, že město navyšovalo rozpočet škol až pozdějšími úpravami rozpočtů. MF DNES se snažila získat reakci bývalého vedení města. Exprimátor Zdeněk Fink (HDK) však komentář odmítl. Pro Český rozhlas však před časem připustil, že jeho koalice problém systémově neřešila.

„Jsem rád, že si ředitelé škol všimli, když to řeknu lidově, co by jim patřilo a co jim patří. Oni s tím přišli, že jsou podfinancováni. Protože rozpočtové určení daní určuje přímo nějaký procentuální díl, který by měli mít na provozní výdaje na školách. A to se neplnilo,“ řekl v rozhlase Fink.

O návrhu se dlouho jednalo. Školy musí říct, za co budou utrácet

Ani navýšení rozpočtu škol pro příští rok se však neobešlo bez komplikací. Jednání trvala několik měsíců. Už v září komise rady města pro výchovu a vzdělávání jednohlasně doporučila provozní výdaje škol navýšit.

Výdaje Hradce Králové na školská zařízení:

Rok - rozpočet - skutečnost
2020    110+15 milionů
2019    109   134 milionů
2018    106   139 milionů
2017    104   125 milionů
2016    105   106 milionů
2013    102   111 milionů

„Je to první krok, jak ty nůžky malinko sevřít. Do budoucna je nutné nalézt mechanismus, který bude reflektovat inflaci a další aspekty a který zároveň koncepčně nastaví systém údržby, rekonstrukcí i rozvoje školských zařízení,“ upozornil Jan Zeman, který je členem komise.

Jenže návrh se zadrhl na radě města. Požadavek koaliční Změny pro Hradec a Zelených navýšení o 15 milionů korun nejprve ODS a ANO smetly ze stolu. Souhlasily až po dalším kole vyjednávání.

„Chtěli jsme od škol vědět, na co peníze použijí. Všechny školy nám daly seznam provozních výdajů, které nutně potřebují zabezpečit v příštím roce. My jim na to ty prostředky dáme, ale nejsou to prostředky, které ředitelům dáme volně k dispozici. Budou přesně určené,“ řekl primátor Alexandr Hrabálek (ODS).

Mezitím se však uzavřel návrh rozpočtu na rok 2020. Ten proto s vyšší sumou pro školy nepočítá. Zastupitelé budou v úterý nejprve jednat o rozpočtu a teprve po jeho schválení o jeho úpravě, která má školám miliony přihrát.

Nedáváme méně, než jde ze sdílených daní, odmítá radnice

Kritiku, že město dává školám méně, než kolik na ně dostává ze sdílených daní, však vedení města odmítá. Vedle provozních výdajů, které v příštím roce činí 110 plus 15 milionů korun, půjde 35 milionů také technickým službám na údržbu školských zařízení a dalších 105 milionů dostane odbor investic, který za ně postaví odborné učebny ve školách Bezručova, Mandysova a Svobodné Dvory a zateplí školky v Lužické a Třebechovické ulici.

„Dáváme do škol více peněz, než je v koeficientu rozpočtového určení daní. Vedle provozních výdajů to jsou i kapitálové výdaje. Ten koeficient je však naprosto neoficiální. Není to žádné nařízení nebo právní norma,“ odmítla výpočty Pirátů náměstkyně primátora pro ekonomiku Monika Štayrová (ANO).

„My tvrdíme, že město má na kapitálové výdaje daně, ale tato částka je přímo na provoz škol. O tom je spor, protože legislativa není úplně jasná,“ uzavřel Zeman.