24 tisíc hrubého pro Ph.D.? Drahoš čelil drsnému dotazu muže z publika

REPORTÁŽ Nedostatek kvalitních učitelů, málo asistentů a chybějící peníze. Tak by se dala shrnout hlavní témata i závěry debaty se senátorem Jiřím Drahošem o vzdělávání, která se konala ve čtvrtek v podvečer v libereckém Knihkupectví Fryč. Na tři desítky lidí, z toho asi čtvrtina učitelů, se přišly zeptat i na běžné věci, které je ve školách trápí. Ukázalo se, že učitelé jsou přetížení, dětem chybí motivace a pedagog musí být zároveň psychologem.

Hned v úvodu označil Drahoš současný způsob maturity za maturitu z dob Rakouska-Uherska: „Studenti se stále potí v lavici. Vypovídací schopnost známky jedna, dvě, tři k maturitě je velmi malá,“ řekl s tím, že působí ve skupině ministerstva školství, která připravila materiál po širokém konsenzu, jak by vzdělávání v následujících deseti letech mělo vypadat. Proto nese název Strategie vzdělávací politiky do roku 2030. „K tomu, aby prošla, je však potřeba politická podpora a peníze. Strategií už jsem viděl hodně, ale výsledek byl nula,“ podotkl k tomu. A popsal, jak vše projednává a diskutuje o finální podobě dopředu s politiky i odborníky, aby měla co největší šanci na úspěch. Podle něj by se na studenti maturitní zkoušky měli připravovat už poslední dva roky školy podle toho, co je zajímá a z čeho chtějí zkoušku složit. Tak, jak to dělají v jiných zemích, které dal Drahoš několikrát za příklad.

České školství čeká početný odchod učitelů do důchodu

Jak se během následující debaty ukázalo, hlavní problém školství tkví v lidech. Ať už v nedostatku kvalitních vyučujících, asistentů nebo malých platech. Angličtinářka, která také na debatu přišla, se ptala na odliv kantorů do důchodu, který české školství brzy čeká. A tedy jak zajistit příliv pedagogů nových. Jiří Drahoš uvedl, že právě i tím se ona strategie 20, 30plus, jak ji opakovaně během debaty nazval, zabývá: „Znám ředitele, který má ve škole tři učitele pod padesát let a neví, co bude pak. Je třeba celková reforma vzdělávání na pedagogické fakultě, učit méně látky, ať naučíme více a klást větší důraz na více praxe a kvalitu učitelů,“ vysvětlil senátor a naznačil, že ani nesmyslná hodnocení škol podle učiva, nikoliv kvality učitelů nejsou správnou cestou. Větší množství praxe už při studiu považuje za jednu z klíčových věcí. Současně připomněl důležitost médií, na něž je třeba tlačit, aby více informovali o práci i životě pedagogů. „Vrátit prestiž učitelů a posílit pravomoci ředitelů škol, kteří se nemohou zbavit kantorů, jež by tam ani neměli být,“ uzavřel základní priority Drahoš.

Na téma nedostatek personálu či jeho kvality se během diskuze dostalo ještě několikrát. „Já učím fyziku a naše katedra fyziky nyní vypisuje volné místo pro titul PhD za 24 tisíc korun měsíčně hrubého. Kdo by šel dělat s titulem PhD za tyhle peníze? Ve Švédsku mají o dvacet procent větší plat, než ostatní vysokoškoláci ihned po nástupu,“ řekl muž z publika. Podle Drahoše to souvisí právě s prestiží zaměstnání. „Ve Finsku patří učitel k jednomu z pěti neprestižnějších zaměstnání a podle toho to i vypadá na přijímačkách na pedagogické fakulty. Nemají tam sice soukromé školy a zdálo by se, že je vše unifikované a předepsané státem, ale učitelé tam mají velký prostor pro kreativitu,“ sdělil senátor.

Drahoš: Nemůžeme přenést celý systém školství do Čech, můžeme se ale inspirovat

A severské země, či jejich vzdělávací systém padl jako příklad ještě několikrát. Na to zareagoval přítomný vysokoškolský student: „Z jaké části rozpočtu chcete vzít peníze na školství? Jak se to dá srovnávat s Finskem, kde do školství putuje mnohem více peněz?“ Jiří Drahoš uvedl, že by například nerozdával peníze na jízdné, ale zajistil by jen jízdné pro ty skutečně potřebné. Zdůraznil, že v českém školství chybí za poslední dobu miliardy korun a jasný návod nemá. Vláda podle něj populisticky rozdává a měla by populismus v zájmu takových věcí trochu přiškrtit.  Další vysokoškolskou studentku zajímala výuka moderních dějin země s tím, že část vrstevníků a žáků základních škol netuší, co se stalo 17. listopadu. Senátor připomněl, že už mnoho kantorů výuku dějepisu začíná moderními dějinami a školské osnovy takový způsob nezakazují, je to tedy na každém učiteli dějepisu. Z řad posluchačů zaznělo, že na rodiče a rodinnou výchovu se v tomto ohledu často spoléhat nedá. Jedna z učitelek dějepisu na místě řekla, že na její střední škole mají dějepis jen dva roky a musí stihnout probrat úplně všechno.

I množství učiva, které dítě musí pojmout, je vnímán jako problém. „Byl jsem také ve Švýcarsku, kde třicet procent žáků jde cestou gymnaziálního studia, a pak na tradiční univerzity. A sedmdesát procent studentů jde cestou duálního vzdělávání, kdy nejde o klasickou maturitu, ale student pak může pokračovat na některou vysokou školu, která není univerzitního typu. „Přenos jakéhokoliv systému je těžký. Můžeme si ale vyzobat ty dobré věci a inspirovat se. Souvisí to však i s pročištěním českých zákonů, které na některé profese požadují středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. Podle Českého statistického úřadu narůstá počet žáků základních škol, kteří nesloží maturitu. Ze zákona je totiž dáno, že středoškolské vzdělání je zakončeno maturitou. Vedly k tomu i minulé kroky. Zdravotní sestra musí být bakalářka a úředník musí být vysokoškolák,“ pokračoval Drahoš a označil to za pitomost.

Učitelé: Chybí nám asistenti

A diskuze se stočila k množství učiva a skončila tím opět u nedostatku personálu. Učitel fyziky prohlásil, že ve srovnání se zahraničními zeměmi se tamní děti neučí ve fyzice méně látky, než děti české. „Při fyzice se například musejí dělat pokusy a experimenty, ale v zahraničí pomalejším dětem pomáhají asistenti. A proč by to dělali u nás, když dostanou šedesát procent platu, než jinde?“ srovnával a s Drahošem diskutovali o tom, jak by absolventi vysokých škol mohli nejdříve působit na pozici asistenta. Na katedru by tak nikdy nevstoupil učitel, který nikdy neučil. Nedostatek asistentů trápí všechny učitele, jak zaznělo v hledišti. V některých školách jsou třeba jen dva pro celou školu. Jeden učitel má tak mnohdy na starosti i třicet dětí. Individuální přístup a pomoc pomalejším se pak vytrácí.

Senátor také vyzdvihl aktivitu finských škol v tematických týdnech, které jsou vyhlášeny minimálně jednou ročně. „Tři až čtyři týdny se pak všichni pedagogové od matematiky až po dějepis například věnují životnímu prostředí a musí ho zdůrazňovat ve svém předmětu. Je to zdánlivá komplikace, ale kantoři musí nad výukou přemýšlet.“ Během čtvrtečního setkání s veřejnosti také zpochybnil maturitu z matematiky: „Nevím, jak a jestli maturita z matematiky zlepší znalost matematiky ve společnosti. Nejsem si tím jistý. Mimo jiné padl dotaz i na význam zvláštních škol. Podle Drahoše se shoduje s ministrem školství, že mají své jasné místo a význam. Za stresové označil i přijímací zkoušky.  Prohlásil také, že oddělení sportu od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vidí jako prosazení sportovní lobby a nepromyšlený krok. „Místo, abychom se zaměřili na oddělení ministerstva, které nefunguje, tak založíme nové,“ kritizoval postup Drahoš.

Podle něj vláda zanedbala předškolní vzdělávání. Reagoval tak na postřehy učitelky mateřské školy, která prohlásila, že právě tam se děti začínají učit přijímat informace. „Děti rozdělíme na startu a ten rozdíl se pak už jenom zvětšuje,“ prohlásil senátor. Angličtinářka vše shrnula prohlášením, že dnešní kantor v České republice musí být učitel, psycholog a speciální pedagog v jedné osobě. „Jde opravdu o náročné povolání a člověk ho musí dělat srdcem.“