Pawlas (KSČM): Novelou je zrušena povinnost distributorů dodat lék do dvou pracovních dnů do lékáren
Projev na 39. schůzi Poslanecké sněmovny 29. listopadu 2019 k zákonu o léčivech
Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové,
taky bych chtěl k tomu říci pár slov, protože nesouhlasím s názorem pana ministra a myslím si, že jeho novela o léčivech v mnoha věcech a argumentacích, které tady zazněly, nejsou pravdivé. Myslím si, že touto novelou je zrušena povinnost distributorů dodat lék do dvou pracovních dnů do lékáren. Lékárna se tak dostane do situace, kdy nemá zákonem dané a v praxi vymahatelné právo na dodání léku ve veřejném zájmu pro své pacienty. Bude tak zcela odkázána na libovůli výrobce.
Dále si myslím, že dodávky léků do lékáren jsou ponechány na rozhodnutí výrobce. Pro představu jsem si stáhl všeobecné obchodní podmínky jednoho výrobce léků a tam je jasně uvedeno v bodě 1.1, že výrobce se řídí jen těmito obchodními podmínkami, a ne zákonem o léčivech, a dále v bodě 2.3 - výrobce vybraný monopolní distributor se nezavazuje k žádnému dodání léků do lékárny. Výrobce tak má jako jediné výsostné právo určit komu a kolik kusů léků dodá, anebo nedodá. Je tedy upřednostněna obchodní dohoda či kartel mezi výrobcem a monopolním distributorem se svým řetězcem lékáren. Pokud má lékárna léky na skladě, tak je to zásadní konkurenční výhodou, ale jen pro řetězcové lékárny. Pacienti na malých městech a vesnicích nebudou mít své léky v lékárnách, protože tyto lékárny nejsou majetkově propojeny s distributorem a tak nemají léky na skladě.
Dále monopolní distributor bude mít konkurenční výhodu, protože z obchodního hlediska vykoupí velké množství léků a bude je dodávat do svých lékáren, a nikdo jiný se k těmto lékům nedostane. Jednalo by se o další zhoršení ekonomické situace malých lékáren a ohrožení pacientů v nedostupnosti léků.
Dále tato novela je za hranou platného soutěžního práva. Ale pozor. Pokud bude schválen a zaveden takzvaný emergentní systém v zákoně o léčivech, je to de facto legalizovaná současná praxe monopolní distribuce a lékárna ztratí poslední možnost obrany před ÚOHSem a před obecnými soudy České republiky.
Toto je velmi nebezpečné z pohledu občanů, již nikdy se nedomůžou vyzvednutí léku ve své lékárně. Dále si myslím, že v novele není jasně napsáno, kdo je zodpovědný a podle jakých hodnotících kritérií bude daný konkrétní lék vybrán a zařazen do tzv. emergentního systému. Touto novelou se jasně zhorší vymahatelnost zákona o veřejných zakázkách na dodávky léků do nemocnic. Výrobce a jím určený monopolní distributor nemá důvod se veřejných výběrových řízení zúčastnit a nemocnice je tak zcela odkázána na libovůli výrobce daný lék dodat. Není zde konkurenční prostředí a dodavatelé léčiv.
Co se týče omezení reexportu, tak tzv. omezení reexportu je vyřešeno v minulých novelách zákona o léčivech. Není to důvod pro opětovnou novelizaci zákona o léčivech. Současný zákon funguje v bodě omezení reexportu dobře, viz. seznam zákazů reexportu z České republiky od roku 2017 do roku 2019. Obchody s léky do zahraničí jsou selektivně omezovány. Evropská komise za celou dobu platnosti novelizovaného zákona o léčivech od prosince 2017 nezahájila řízení s Českou republikou o neslučitelnosti tohoto zákona s právem a fungováním principu jednotného trhu v rámci EU. Jasný důkaz, že omezení tzv. volného pohybu zboží je v současném zákoně dáno selektivně jen na jednotlivé léky a není toto omezení volného pohybu zboží plošné jen na rozhodnutí výrobce.
Novela zákona si klade za cíl vyřešit nedostatek léků, ale přitom podle posledních údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv 69 % všech nedostupných léků v České republice je za příčinu uvedena porucha přímo při procesu výroby, kterou nelze odstranit žádným zákonným opatřením. Jsou to poruchy na výrobních linkách, nedostatek účinné látky, porucha při balení, označení atd. To není pádný argument pro obhajobu této novely, ale naopak je to zásadní argument pro odmítnutí, protože toto nelze řešit na úrovni zákona.
Dále, a to už tady pan kolega Běhounek řekl, není pravda, že na Slovensku je podobný emergentní systém. Jak už zmínil, je tam Zákon o lieku a výrobce má povinnost dodat léky všem distributorům a až poté, kdy nastane situace, že lékárna nemůže sehnat daný lék u všech distributorů, se musí obrátit na výrobce a ten má povinnost zajistit dodávky do dvou pracovních dnů. To je úplně jiná situace než je navrhována u nás. V některých zemích je zákonem garantováno a právně vymáháno dodání léků do lékáren pro pacienty: Slovensko, Maďarsko, Německo, Belgie. Od 1. prosince platí poslední novelizace zákona o léčivech schválená v září tohoto roku - dodávky léků do lékáren ve veřejném zájmu. Ta skutečně v praxi řeší rovnoměrné a plynulé dodávky léků do lékáren včetně práv a povinností pro všechny subjekty. Tak od prosince končí monopol na dodávky léků. Já se připojuji k návrhu a dávám návrh také na přerušení tohoto bodu.
Děkuji.