KOMENTÁŘ: Policajt tam stál a on podepsal. Klempíř z J.A.R. o spolupráci s StB

Oto Klempíř z kapely J.A.R. se v rozhovoru pro pořad Prostor X vyjádřil ke spolupráci s StB. Působil jako agent s krycím jménem Olda a jeho svazek má na sto dvacet stran. Vyvlékl se s pomocí dcery vysokého stranického pohlavára, kterého nechce jmenovat.

Kapela J.A.R. vznikla 17. listopadu roku 1989. Trojka ve složení Oto Klempíř, Roman Holý a Michael Viktořík se bezděky stala symbolem sametové revoluce, pravidelně pořádá 17. listopadu výroční koncerty. 

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Dovolte osobní pohled. Nemusí se mi líbit hudba, kterou J.A.R. produkují, ale cením si jejich přístupu k věci. Roman Holý je tahoun, člověk, který dokáže ukočírovat ty dva cvoky, tedy Michaela Viktoříka, zvaného Vrtulník, a Klempu. 

Špinavej džob. Tak se jmenoval první hit J.A.R.. Tvrdá rap-rocková písnička, postavená na riffu skladby Lesní manekýn od kapely Katapult. J.A.R. ho ještě přiostřili a vyšperkovali ho úderným textem, jehož první slova hovoří za vše: „Policajt tam stál, gipsy vopodál, udělej randál, je to na metal.“

Udělali randál. A policajt tam fakt stál. Jak v rozhovoru pro Prostor X Oto Klempíř přiznal, policajt šel i dovnitř. Přitáhl papíry a Oto je podepsal. Spolupráci s StB. Klempa byl vedený jako agent pod krycím jménem Olda. Ve spisech té bestie byl vedený od roku 1984 a nijak se tím netají. Udával, hlásil, bonzoval.„Vystrašili mě k smrti. Nastínili mi, co se stane, když neudělám, co chtějí. Uděláš to za rok, ale to už budeš mrzák,“ svěřil se Klempíř ve zmíněném rozhovoru. 

Jak z toho ven? Měl štěstí, pomohla mu kamarádka, jež byla dcerou vysokého stranického funkcionáře. Oto ji nechce jmenovat, ale zaštítěn jejím jménem přišel za soudruhy a řekl, že končí. „Je to moje noční můra. Absolutní,“ přiznal Oto Klempíř. 

Přiznal se. Na rovinu řekl, co se tehdy dělo. Byl s děvkou v kavárně, byl s ní asi i na pokoji, ale přiznal to. Jeho rozhovor pro Prostor X byl upřímný a nejspíš rozvíří diskusi, což je dobře. O těchhle věcech je potřeba mluvit, přít se o nich, nahlížet na ně z mnoha stran. Ale hlavně nemlčet, nezametávat je pod koberec.