Biologie člověka v dobrém i ve zlém. Výjimečná kniha, která vyžaduje pozornost, úctu a respekt

Proč se chováme tak, jak se chováme? Tuto otázku se pokoušeli zodpovědět mnozí badatelé a už rozmanitost způsobů, pomocí nichž ji lze uchopit, naznačuje, že se jedná o úkol velmi zapeklitý. Výsledek mnohaleté práce absolventa Harvardovy univerzity Roberta M. Sapolskyho (*1957) vydává nakladatelství Dokořán v překladu Pavla Pecháčka a ParlamentníListy.cz měly možnost hutným a bezvadným titulem, který váží snad kilo, listovat.

Jedni se zaměřují na neurobiologii, jiní se soustředili hormony, další preferují geny, někteří zase kladou na první místo výchovu či další vlivy prostředí, které na nás přímo či zprostředkovaně působí už od okamžiku početí. Všechno jsou to ale jen škatulky, které společně tvoří jediný celek.

Ten ve své monumentální knize barvitě rozplétá americký biolog Robert Sapolsky, jenž čtenáři představuje původ našeho chování od prvních sekund, v nichž hraje hlavní roli aktivita různých oblastí mozku, přes hodiny až dny, kdy jsou stěžejní hormony, až k tisícům a milionům let, během nichž naše chování formovala evoluce.

Autor se však neomezuje jen na holý biologický popis a dokládá, že na naše chování působí nespočet faktorů, o nichž často nemáme ani tušení a jejichž prostřednictvím lze naší zdánlivou racionalitou snadno manipulovat, což má často tragické důsledky. Pokud si ale naše slabosti i přednosti uvědomíme, můžeme se alespoň pokusit jednat správně, byť to leckdy nebývá vůbec snadné.

Titul, čítající necelých osm set stran a 120 ilustrací, autor člení do celkem sedmnácti kapitol. Od úvodního "chování" přes jeho "evoluci" až po "vojnu a mír". V té mimochodem velmi poutavě připomíná jen několik desítek let staré události, kdy téměř žádný národ neřešil špatné zacházení se zvířaty, nediskutovaly se dětské práce a nikoho nevyvedlo z míry otroctví. Čtenář této úctyhodné knihy však nebude ponořen jen do srovnávacích postupů, ale také do ryze faktických a odborných souvislostí.

Autor dále vysvětluje, jak bylo dané chování ovlivněno strukturálními změnami nervového systému v předchozích měsících, dospíváním, dětstvím, životem plodu a jeho genetickým složením. Nakonec rozšiřuje pohled z jednotlivce na společnost, která ho obklopovala. Jak ekologické faktory, působící po tisíciletí, ovlivnili tuto společnost, její kulturu a následně i jednotlivce. Sapolsky se znovu vrací k evolučním faktorům starým milionům let.

Výsledkem je jedna z nejoslnivějších vědeckých výprav za lidským chováním, jaká se kdy uskutečnila. Epochální a často zábavná syntéza špičkového výzkumu napříč celou řadou disciplín. Sapolsky přistupuje k lidskému chování s porozuměním a utkává se s tématy týkajícími se tribalismu a xenofobie, hierarchie a konkurence, morálky a svobodné vůle, války a míru. Jeho Chování: Biologie člověka v dobrém i zlém je důstojným startem českého čtenáře k poznání díla světově renomovaného biologa.

Robert M. Sapolsky získal titul na Harvardově univerzitě v roce 1978 a následně se jakožto primatolog vydal do Keni studovat sociální chování paviánů. Po návratu nastoupil na Rockefellerovu univerzitu, kde získal doktorát z neuroendokrinologie. V současné době je profesorem biologie a neurologie na Stanfordově univerzitě. Je držitelem mnoha ocenění, například prestižní Ceny Nadace Johna D. a Catherine T. MacArthurových (1987) či Ceny Carla Sagana za popularizaci vědy (2008). Je autorem několika knih, například Why Zebras Don’t Get Ulcers (Proč zebry nemají vředy, 1994), The Trouble with Testosterone (Potíže s testosteronem, 1997) či A Primate’s Memoir (Paměti primáta, 2002).